Systém Concept samozřejmě umožňuje nastavení, že daný uživatelský kód bude jako kód nátlakový (DURESS). Navíc ve vlastnostech systému je možnost povolení nátlakového kódu o jedničku vyššího než kódu uživatele. V tomto případě bude jakýkoliv uživatel mít nátlakový kód o jedničku větší než má svůj standardní. Má-li například uživatel pin 1234, tak nátlakový kód bude 1235. V systému fungují nátlakové kódy tak, že na dané klávesnici, dojde k vyhlášení poplachu na systémové zóně. Např. pro klávesnici 1 to bude systémová zóna T01:S05. Tyto systémové zóny zadám pro příslušné klávesnice, u kterých chci vyžívat nátlaku, do prostoru (třeba „nátlak“) a tento prostor zapnu. Zónám přiřadím požadovaný typ zóny, podle toho, jak chci, aby systém na nátlakový kód reagoval. Je vhodné aby tento „nátlakový“ prostor ovládal jen technik nebo majitel a byl stále zapnutý. Dále je dobré na klávesnicích, u kterých budu nátlak využívat, mít vypnuto zobrazování systémových poplachů (volba L – show levels v programování klávesnice).
Po zadání nátlakového kódu na klávesnici systém kód přijme a uživateli se zpřístupní menu. Funkce menu není nikterak omezena, uživatel může zapínat, vypínat prostory a provádět další pro něj povolené operace.
Jediným problémem je, že systém nehlídá při zadávání pinů, jestli není náhodou další pin o jedničku větší než nějaký již v systému vedený. Při menším počtu uživatelů je malá pravděpodobnost zadání dvou o jedničku různých pinů a při větším počtu uživatelů je vhodnější piny generovat, systém si je hlídá a tak je vyloučeno aby dva uživatelé dostali piny o jedničku jiné.