Minule jsem psal o žárovce, jako o vhodné zátěži pro dlouhodobé testování zdrojů. Vysvětlil jsem též, že studeným vláknem teče větší proud, než rozžhaveným. Tuto skutečnost je třeba brát v potaz, testujeme-li zdroj s automatickou pojistkou proti zkratu, či nadměrnému odběru. K názorné ukázce posloužila oblíbená žárovka "suffit" s odběrem ca. 1,1A při 12V. Z grafu, sejmutého z obrazovky osciloskopu je patrné, že proud v prvním okamžiku po připojení je mnohonásobně vyšší, než ustálený, a k nominální hodnotě se blíží postupně s ubíhajícím časem. Konkrétně zde je patrné, že špičková hodnota po připojení dosáhla téměř 13 A, což je více, jak desetinásobek trvalého proudu! Ještě po 5 ms je hodnota asi 5 A; na nominální hodnotu se proud usadí teprve až po asi 80 ms. Je-li zdroj vybaven pouze tavnou pojistkou, či vratnou pojistkou (např. AUX u ústředen MG a SP), prvotní špička nevadí, protože tyto pojistky mají při určitém nadproudu delší vybavovací dobu, než je oněch 80 ms. Avšak zdroje vybavené elektronickou pojistkou, která reaguje téměř okamžitě (např. ústředny EVO), zcela jistě odpojí výstup. Jsou na to fígle, jak tomu zabránit, ale o tom zase příště.